Náplní výuky pro začátečníky, ale i pokročilé je všestranné zvládnutí kresby. V počátcích převažuje lineární kresba tužkou. Zde je třeba se kladením šrafu  naučit modelovat tvar a prostor. Pevné a přesné vedení ruky zdokonalují klasická kresebná cvičení, z kterých se rozvíjí volné lineární kompozice, v nichž se projevuje cit pro rytmus volné a pojednané plochy. Pochopení iluzivního prostoru přináší studie prostorové a vzdušné perspektivy. Dominantním námětem je člověk, tedy portrétní a figurální náměty, studie rukou, skicování pohybu, práce v plenéru atd. Kresba přírodním uhlem na rozdíl od universálního nástroje tužky je založena na rychlé práci s plochou, což vede k intenzivnějšímu pochopení světla a stínu a zároveň nutí ke kresebné zkratce. Získané zkušenosti z prací s těmito materiály nám otevírají možnost se věnovat perokresbě, lavírované kresbě, kolorované kresbě a kresbě štětcem. 

 

 

Kresba bývá často začátkem výtvarného procesu.  Její schopnost pohotově reagovat a zachytit i letmou představu, dále ji rozvést ve studijních polohách a nakonec i finálně zpracovat v bohaté škále kresebných forem, ji řadí k základní výtvarné dovednosti. Ukazuje nám cestu k výtvarnému námětu a nutí nás k jeho intenzivnějšímu vnímání. Je neodmyslitelnou součástí přípravy k práci s náročnějčími materiály a výtvarnými technikami. Seznámíme se postupně s náměty a materiály, které otevřou cestu k svobodnému kresebnému projevu. Nácvik spávného zacházení s nástrojem, skicování, studie, kompozice, prostorová perspektiva, proporce, schopnost kresebného vyjadřování.

 

                     

  PŘIHLÁŠKA         harmonogram školního roku         kurz jako zajímavý dárek       zpět

  

                                                                                                                                                                               

   

  

  

Kreslení je přirozenou součástí našeho každodenního projevu. Jsme společenští a komunikaci mezi sebou i sami se sebou prožíváme všemi smysly. Také ruce se naší komunikace s okolím chtějí účastnit. Dotek je vlastně úplně nejdůležitější životní projev. V doteku cítíme nenahraditelný bytostný prožitek. Zároveň poznání, že naše doteky zanechávají za námi trvalé stopy nás inspiruje k dalšímu objevování života. Kresba se vyvíjí jako jedna z nejkomunikativnějších forem našeho života. Ať už je to vnímání křivky při pohlazení, gestikulace rukou např. při hovoru nebo cílené zapojení obrazotvornosti při kreslení. K rozvíjení náročnějších projevů nás nutí touha po intenzivnějších prožitcích, v kterých cítíme zdroj životní síly.  

 

 

 

sdfsdf